
Čím dál tím více lidí se začíná zajímat možnosti, kam bezpečně a výhodně uložit své finance. Jednou z nejčastějších a historicky ověřených forem jsou investice do dluhopisů. Dluhopisy představují jednu ze základních forem investování, která je oblíbená zejména mezi investory hledajícími stabilitu a pravidelný výnos.
Dluhopisy, známé také jako obligace, jsou cenné papíry, které představují půjčku – investor poskytuje prostředky například státu, firmě nebo městu, a ten se zavazuje peníze ve stanovené lhůtě vrátit i s úroky. Jaké existují druhy dluhopisů a jaké jsou možnosti jejich pořízení?
Shrnutí článku
Dluhopisy jsou osvědčený nástroj pro investory hledající stabilitu a pravidelný výnos, protože představují půjčku státu, firmě nebo obci s dohodnutým úrokem.
Existuje více typů dluhopisů – například státní, korporátní, nebo municipální dluhopisy – které se liší mnoha faktory.
Dluhopisy vyplácejí pravidelné úroky (kupóny) a po době splatnosti vracejí investorovi jistinu, což je půjčená částka.
Nákup je možný online, přes banky, burzu nebo specializované platformy, přičemž je důležité zvážit rizika a formu regulace.
Dluhopisy se hodí pro konzervativní investory, diverzifikaci portfolia nebo období ekonomické nejistoty, přičemž jejich atraktivita závisí na úrokových sazbách a inflaci.
Co je dluhopis?
Dluhopis (nebo také obligace) je cenný papír, který představuje závazek emitenta – tedy toho, kdo dluhopis vydává – splatit věřiteli (investorovi) vypůjčenou částku v předem stanoveném termínu, a zpravidla také vyplácet úrok (tzv. kupón) po dobu trvání tohoto závazku.
Zjednodušeně, co je dluhopis – jde o nástroj, kterým investor půjčuje peníze například státu, firmě nebo obci, a za to získává dohodnutý výnos.
Každý dluhopis má několik základních parametrů. Nominální hodnota udává, kolik peněz investor po splatnosti obdrží zpět. Kupónová sazba určuje výši úroku, který je zpravidla vyplácen jednou ročně nebo pololetně. Datum splatnosti pak říká, kdy emitent vrátí investorovi jistinu.
Dluhopisy se obchodují na burze i mimo ni a jejich cena může během doby držení kolísat v závislosti na vývoji úrokových sazeb, bonity emitenta nebo aktuální poptávce investorů.
Protože však v případě standardního průběhu investor na konci držení obdrží nominální hodnotu zpět, bývají dluhopisy považovány za relativně bezpečnou investici – obzvlášť pokud jde o státní emisní programy, jako jsou například Dluhopisy Republiky.
Jak fungují dluhopisy?
Co je to dluhopis již čtenáři ví, tak je na čase vysvětlit, jak dluhopisy fungují. Dluhopis si lze představit jako formální dohodu o půjčce, která je zapsána ve formě cenného papíru. Když si člověk koupí dluhopis, v podstatě půjčí své peníze tomu, kdo dluhopis vydal – tzv. emitentovi. Tím může být kdokoliv, kdo potřebuje získat finance:
- Stát: Vydává státní dluhopisy na pokrytí rozpočtových výdajů nebo financování velkých projektů.
- Firma: Emituje korporátní dluhopisy na rozvoj podnikání, investice nebo provoz.
- Město nebo obec: Vydává komunální dluhopisy na financování místní infrastruktury (školy, silnice).
- Banka: Může vydávat vlastní bankovní dluhopisy.
Co za svou půjčku člověk dostane?
Jako investor (držitel dluhopisu) má člověk nárok na dvě základní věci:
- Pravidelné úrokové platby: Po dobu trvání půjčky emitent v předem stanovených intervalech (např. jednou ročně nebo pololetně) vyplácí úrok, známý jako kupón.
- Vrácení půjčené částky: Každý dluhopis má jasně dané datum splatnosti. V tento den emitent vrátí zpět původní částku. Tato částka se nazývá jmenovitá hodnota.
Život dluhopisu:
- Vydání (emise): Emitent nabídne dluhopisy k prodeji na tzv. primárním trhu.
- Držení a výnosy: Investor drží dluhopis a inkasuje pravidelné kupónové platby.
- Obchodování: Pokud chce dluhopis prodat, může tak učinit na sekundárním trhu (např. na burze).
- Splatnost: V den splatnosti emitent vyplatí poslední kupón a vrátí jmenovitou hodnotu dluhopisu.
Stručně řečeno, dluhopis je nástroj, pomocí kterého si emitenti půjčují peníze od investorů. Investoři za to získávají pravidelný úrokový příjem a na konci splatnosti zpět svou původní investici. Je to způsob financování pro emitenty a investiční příležitost pro věřitele.

Jako jsou druhy dluhopisů?
Dluhopisy se mohou lišit celou řadou parametrů – od toho, kdo je vydává, přes způsob úročení až po dobu splatnosti. Právě tyto rozdíly ovlivňují jak výnos, tak míru rizika a vhodnost pro různé typy investorů. Zde je nejčastější rozdělení.
1. Podle emitenta (vydavatele)
- Státní dluhopisy: Vydává je stát (vláda) a jsou považovány za nejbezpečnější, obvykle však mají nižší výnos. V ČR se jedná o spořicí státní dluhopisy. Stát ručí za jejich splacení.
- Korporátní dluhopisy: Vydávají je firmy, které si tím obstarávají kapitál pro svůj rozvoj. Investice do dluhopisů soukromých společností přinášejí obvykle vyšší výnos i vyšší riziko.
- Municipální dluhopisy: Emitenty (vydavateli) jsou města nebo obce. Slouží například k financování infrastruktury. Na českém trhu nejsou příliš rozšířené, nicméně v zahraničí jsou běžné.
2. Podle způsobu úročení
- Pevně úročené (fixní) dluhopisy: Mají stanovený kupón (např. 5 % ročně), který se nemění po celou dobu trvání dluhopisu.
- Pohyblivě úročené (variabilní) dluhopisy: Úrok se může měnit v závislosti na referenčních sazbách (např. PRIBOR). Tento typ bývá vhodný v prostředí rostoucích úrokových sazeb.
- Bezúročné (diskontované) dluhopisy: Nevyplácejí pravidelný úrok. Výnos vzniká tím, že se dluhopis nakoupí za nižší cenu a při splatnosti investor obdrží plnou nominální hodnotu.
3. Podle doby splatnosti
- Krátkodobé dluhopisy: Splatnost do 1 roku.
- Střednědobé dluhopisy: Splatnost od 1 do 10 let.
- Dlouhodobé dluhopisy: Splatnost nad 10 let.
Znalost jednotlivých typů dluhopisů je důležitá pro správné rozhodování. Každý druh má své výhody i nevýhody a hodí se pro jiný investiční cíl. Například korunové dluhopisy domácích firem mohou být atraktivní pro investory, kteří chtějí investovat v české měně, zatímco státní dluhopisy jsou často preferovány kvůli své stabilitě.
Jaký roční výnos lze očekávat od dluhopisu?
Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát, protože neexistuje jedno univerzální číslo platné pro všechny dluhopisy nebo pro celou dobu jejich životnosti. Výnos závisí na tom, jak se měří, a na aktuálních podmínkách na trhu. Níže jsou hlavní způsoby, jak se výnos dluhopisu udává.
1. Kupónový (nominální) výnos
Toto je nejzákladnější údaj. Je to pevně stanovený roční úrok, který dluhopis nese, vyjádřený jako procento z jeho jmenovité hodnoty. Jmenovitá hodnota je částka, na kterou byl dluhopis původně vydán a která bude investorovi splacena na konci doby splatnosti.
Příklad: Dluhopis má jmenovitou hodnotu 10 000 Kč a roční kupón 400 Kč. Jeho kupónový výnos je 4 % (400 Kč / 10 000 Kč). Zkrátka tento údaj nebere v úvahu, za jakou cenu byl dluhopis skutečně koupen.
2. Běžný výnos
Tento ukazatel je už pro investora relevantnější, protože porovnává roční kupónovou platbu s aktuální tržní cenou dluhopisu, za kterou ho lze koupit nebo prodat.
Příklad: Zmíněný 4% dluhopis se na trhu právě prodává za 9 800 Kč. Jeho běžný výnos je pak vyšší než 4 %, konkrétně asi 4,08 % (400 Kč / 9 800 Kč). Pokud by naopak jeho cena vzrostla na 10 200 Kč, běžný výnos by klesl pod 4 %, na cca 3,92 % (400 Kč / 10 200 Kč).
Běžný výnos lépe odráží okamžitou návratnost investice vzhledem k aktuální ceně. Stále však nezohledňuje zisk nebo ztrátu, která vznikne tím, že na konci splatnosti osoba dostane zpět jmenovitou hodnotu (která může být jiná než nákupní cena).
3. Výnos do splatnosti (YTM – Yield to Maturity)
Toto je nejpoužívanější a nejkomplexnější ukazatel, který dává nejlepší představu o celkovém ročním zhodnocení, které lze očekávat, pokud bude dluhopis držen až do jeho konečné splatnosti.
YTM bere v úvahu vše podstatné:
- Aktuální tržní cenu dluhopisu.
- Všechny budoucí kupónové platby, které osoba do splatnosti obdrží.
- Jmenovitou hodnotu, kterou osoba dostane na konci zpět.
- Čas, který do splatnosti zbývá.
Výpočet YTM je složitější. Klíčové je vědět, že není konstantní. Mění se každý den spolu s tím, jak se mění tržní cena dluhopisu (ovlivněná například změnami úrokových sazeb na trhu nebo vnímáním rizika emitenta). Platí zde nepřímá úměra: když tržní cena dluhopisu roste, jeho YTM klesá, a naopak.
Roční výnos dluhopisu tedy není jedno pevné číslo. Zatímco kupónová sazba může být fixní, skutečný očekávaný celkový roční výnos pro investora, vyjádřený jako YTM, se dynamicky mění v závislosti na tržních podmínkách. Pokud člověka zajímá výnos konkrétního dluhopisu, je třeba se podívat na jeho aktuální tržní cenu a právě na údaj o výnosu do splatnosti (YTM), který bývá u dluhopisů uváděn.
Co jsou Dluhopisy Republiky?
Dluhopis Republiky představuje specifický typ státního dluhopisu České republiky, který vydává Ministerstvo financí primárně pro občany. Tyto dluhopisy mají poskytnout obyvatelům bezpečnou a konzervativní možnost zhodnocení úspor a zároveň diverzifikovat státní dluh tím, že jeho část drží domácí investoři.
Dluhopisy Republiky jsou jednou z nejbezpečnějších forem investice na českém trhu, jelikož stát garantuje jak výplatu stanovených výnosů, tak splacení celé investované částky v době splatnosti.
Typy Dluhopisů Republiky
Ministerstvo financí vydávalo různé typy těchto dluhopisů, které se lišily především způsobem úročení a délkou splatnosti, typicky 6 let:
- Reinvestiční dluhopis: Nabízel postupně se zvyšující roční úrokové sazby a prémiový kupón.
- Protiinflační dluhopis: Jeho výnos byl navázán na vývoj inflace často s přidanou pevnou marží.
- Fixní dluhopis: Měl pevně stanovenou úrokovou sazbu po celou dobu své životnosti.
Výnosy Dluhopisů Republiky jsou stanoveny v souladu s aktuálními výnosy státních dluhopisů na trhu v době jejich vydání. Od 1. ledna 2021 jsou výnosy z těchto dluhopisů osvobozeny od daně z příjmů.
Podmínky nákupu a držení
- Jmenovitá hodnota: Standardně činí 1 Kč za kus.
- Minimální investice: Obvykle je stanovena na 1 000 Kč (tedy 1 000 kusů dluhopisů).
- Nákup: Lze je pořídit elektronicky nebo osobně na vybraných pobočkách smluvních distributorů.
Název „Dluhopis Republiky“ byl zvolen při příležitosti významných výročí, jako bylo 100 let od vzniku Československa a 100 let české měny, aby občané mohli symbolicky držet část státního dluhu a podílet se na stabilitě země.
Podle statistik z ledna 2025 drželo Dluhopisy Republiky přes 64 tisíc občanů a jejich celková hodnota v oběhu činila přibližně 80,7 miliard Kč, což představovalo 2,4 % celkového státního dluhu.
Jak koupit státní dluhopisy?
Nákup státních dluhopisů České republiky, zejména těch určených pro občany (jako byl Dluhopis Republiky), je možný dvěma hlavními způsoby.
1. Elektronicky (online)
Nákup probíhá prostřednictvím elektronického přístupu ke správě majetkového účtu. K přihlášení a správě účtu slouží portál Identita občana (eidentita.cz), kde se lze ověřit pomocí prostředků jako eObčanka, NIA ID nebo Mobilní klíč eGovermentu. Elektronický přístup umožňuje nákup i kontrolu stavu účtu, generování výpisů a zadávání dalších požadavků.
2. Osobně na pobočce distributora
Jak zakoupit státní dluhopisy osobně? Je to jednoduché. Stačí navštívit některou z poboček smluvních distributorů, kterými jsou Česká spořitelna a ČSOB. Při první návštěvě je nutné se identifikovat a ověřit. Následuje podání žádosti o úpis dluhopisů. Pokud člověk ještě nemá elektronický přístup ke správě majetkového účtu, bude mu při této příležitosti zřízen.
Nákup prostřednictvím distributora je obvykle zpoplatněn (poplatek se může pohybovat kolem 250 Kč). Poplatek může být účtován i za prvotní zřízení účtu na pobočce.
Důležité je zmínit, že pro nákup a držení státních dluhopisů je nutné mít zřízený majetkový účet vedený v samostatné evidenci Ministerstva financí nebo u Centrálního depozitáře cenných papírů (CDCP).
Jak koupit dluhopisy firem?
Nákup korporátních (firemních) dluhopisů je možný několika způsoby, přičemž každý má svá specifika a míru rizika. Jak na to?
1. Přes obchodníky s cennými papíry
Jedná se o subjekty, které podléhají dohledu České národní banky (ČNB). Nabízejí širokou škálu investičních produktů, včetně korporátních dluhopisů, a mohou poskytnout i související poradenství.
2. Prostřednictvím bank
Mnoho bankovních domů nabízí korporátní dluhopisy jako součást svých investičních služeb nebo portfolií. Banky často působí i jako administrátoři emisí pro větší společnosti, i když tyto nabídky mohou být primárně zaměřeny na institucionální investory.
3. Na Burze cenných papírů Praha (BCPP)
Na pražské burze se obchodují dluhopisy především velkých a zavedených společností (např. PPF, ČD, Rohlík). Nákup dluhopisů zde je relativně bezpečný, může však být spojen s poplatky a výnosy bývají často nižší.
4. Prostřednictvím specializovaných online platforem a tržišť
Existují webové portály (např. Dluhopisomat.cz, Topdluhopisy.cz), které se zaměřují na nabídku firemních dluhopisů, často od menších a středních firem. U těchto platforem je důležité být obezřetný, protože ne všechny mohou podléhat regulaci ČNB. Je vhodné si ověřit jejich reference a reputaci.
5. Přímo od emitenta
Nákup dluhopisů přímo od vydávající společnosti, často na základě online reklamy, je obecně považován za nejrizikovější variantu, zejména u menších emisí, které nepodléhají schválení prospektu ČNB a nejsou nijak pojištěny.
Je dobré nesázet vše na jednu kartu. Rozložení investice do dluhopisů více různých emitentů a z různých sektorů pomáhá snížit celkové riziko. Alternativou je investice prostřednictvím dluhopisových fondů, kde portfolio spravují profesionálové.
Kdy se vyplatí investice do dluhopisů?
Investice do dluhopisů se obecně vyplatí v několika specifických situacích a pro určité typy investorů a cílů, které jsou zmíněny níže.
1. Pro diverzifikaci portfolia
Dluhopisy často fungují jako stabilizační prvek v investičním portfoliu. Mají tendenci se chovat jinak než akcie – když akcie klesají (například během ekonomické nejistoty), ceny kvalitních dluhopisů mohou růst nebo alespoň zůstat stabilní. Zařazení dluhopisů tak může snížit celkovou volatilitu portfolia.
2. Při očekávání poklesu úrokových sazeb
Existuje inverzní vztah mezi cenami dluhopisů a úrokovými sazbami. Pokud se očekává, že centrální banky budou snižovat úrokové sazby, ceny již vydaných dluhopisů (zejména těch s delší splatností) mají tendenci růst. Investice do dluhopisů, když se očekávaná pokles sazeb, může přinést úrokový výnos i kapitálový zisk z růstu ceny.
3. Pro generování pravidelného a předvídatelného příjmu
Dluhopisy (kromě těch diskontovaných) vyplácejí pravidelné úroky. To je atraktivní pro investory, kteří hledají stabilní peněžní tok, například důchodci nebo ti, kdo chtějí financovat pravidelné výdaje.
4. Pro konzervativní investory a ochranu kapitálu
Pro investory s nižší tolerancí k riziku, kteří upřednostňují ochranu vloženého kapitálu před maximalizací zisku, jsou dluhopisy (zejména státní nebo korporátní) vhodnou volbou. I když výnosy nemusí být vysoké, riziko ztráty jistiny je u kvalitních dluhopisů obecně nižší než u akcií.
5. Při ekonomické nejistotě a recesi
V dobách ekonomického zpomalení nebo recese investoři často přesouvají kapitál z rizikovějších aktiv (jako jsou akcie) do bezpečnějších přístavů, mezi které patří kvalitní státní dluhopisy. Tento „útěk ke kvalitě“ může tlačit jejich ceny vzhůru.
Kdy být opatrnější:
- Při očekávání růstu úrokových sazeb: Rostoucí sazby snižují tržní cenu existujících dluhopisů.
- Při vysoké inflaci: Pokud výnos dluhopisu nepokryje míru inflace, reálná hodnota investice klesá.
Dluhopisy se vyplatí zejména tehdy, když investor hledá stabilitu, diverzifikaci, pravidelný příjem, nebo očekává pokles úrokových sazeb. Jsou klíčovou součástí vyváženého portfolia pro mnoho investorů, nicméně jejich atraktivita se mění v závislosti na ekonomickém cyklu a úrokovém prostředí.

Co jsou dluhopisové fondy a jak fungují?
Člověk nemusí investovat jen do jednotlivých dluhopisů. Pro efektivní rozložení rizika jsou velmi populární dluhopisové podílové fondy nebo burzovně obchodované fondy (ETF).
Tyto nástroje investují do širokého portfolia různých dluhopisů (státních, firemních, s různou splatností, z různých regionů atd.), čímž snižují dopad případného selhání jednoho konkrétního emitenta. Nabízejí snadný přístup k různým segmentům dluhopisového trhu a profesionální správu.
Nejznámější dluhopisové fondy
Mezi nejznámější a největší dluhopisové fondy, které jsou často zmiňovány v kontextu investic, patří produkty od velkých správcovských společností a fondy s různými strategiemi.
- Vanguard
Tato společnost je známá především svými nízkonákladovými indexovými fondy a ETF. Její Vanguard Total Bond Market Index Fund/ETF (BND) patří mezi největší dluhopisové fondy na světě a snaží se kopírovat výkonnost širokého amerického dluhopisového trhu investičního stupně. Vanguard dále nabízí podnikové dluhopisy (např. VCIT) nebo krátkodobé dluhopisy (BSV). - iShares (spravováno BlackRock)
Jako největší poskytovatel burzovně obchodovaných fondů (ETF) na světě má iShares v nabídce mnoho známých dluhopisových ETF. Patří sem například iShares Core U.S. Aggregate Bond ETF (AGG), další gigant sledující široký americký trh, nebo specializované fondy jako iShares 20+ Year Treasury Bond ETF (TLT). - PIMCO
Tato společnost je proslulá svým aktivním přístupem ke správě dluhopisových portfolií. Fondy jako PIMCO Total Return Fund nebo PIMCO Income Fund patří historicky mezi velmi sledované a často citované aktivně řízené dluhopisové strategie. - Fidelity
Další gigant nabízející širokou škálu fondů, včetně uznávaných dluhopisových možností jak aktivních, tak pasivních, například Fidelity U.S. Bond Index Fund (FXNAX) nebo aktivně řízený Fidelity Investment Grade Bond Fund (FBNDX).
Výběr konkrétního fondu by měl odvíjet od investičních cílů, toleranci k riziku, časového horizontu a preference mezi aktivní a pasivní správou. Známé fondy často patří mezi největší co do objemu spravovaných aktiv nebo mají dlouhou historii a dobré hodnocení od analytických společností.
Jaké jsou nejlepší dluhopisy?
Najít univerzálně nejlepší dluhopisy je prakticky nemožné, protože ideální volba se liší pro každého investora. Rozhodující jsou individuální finanční cíle, tolerance k riziku a časový horizont, ve kterém člověk plánuje investovat.
Pro investory, kteří upřednostňují ochranu kapitálu a minimalizaci rizika, jsou často první volbou státní dluhopisy. Jsou považovány za velmi bezpečné, protože za jejich splacení ručí vláda dané země. Daní za nižší riziko je nižší nabízený výnos. Do této kategorie spadají také dluhopisy vydávané finančně nejstabilnějšími korporacemi. Tyto nástroje jsou vhodné pro konzervativní část portfolia.
Ti, kteří hledají o něco vyšší výnos než u státních dluhopisů, a stále preferují rozumnou míru bezpečí, se mohou zaměřit na korporátní dluhopisy investičního stupně. Tyto dluhopisy vydávají finančně zdravé firmy. Riziko nesplacení je zde stále relativně nízké, i když vyšší než u státních papírů, což se odráží v mírně atraktivnějším úroku.
Investoři ochotní akceptovat výraznější riziko výměnou za potenciál atraktivního výnosu mohou zvážit korporátní dluhopisy s vysokým výnosem (známé také jako spekulativní nebo neinvestiční dluhopisy, „high-yield“). Vydávají je společnosti mající nižší kreditní hodnocení a existuje zde reálné riziko, že nebudou schopny dostát svým závazkům (riziko defaultu). Vyšší nabízený úrok je právě kompenzací za toto podstupované riziko.
Rizika spojená s investicí do dluhopisů
I když jsou dluhopisy považovány za relativně bezpečnou investici, není to bez rizik. Stejně jako u jiných investic je i u dluhopisů důležité pochopit, jaká rizika s sebou nesou. Investoři by si měli být vědomi několika hlavních faktorů, které mohou ovlivnit výnosy a bezpečnost jejich investice.
1. Kreditní riziko (riziko nesplácení)
Kreditní riziko je jedno z největších rizik spojených s investicemi do dluhopisů. To znamená, že emitent (například firma nebo stát) nemusí být schopen splatit své závazky včas.
V případě, že emitent zkrachuje nebo má problémy s cash flow, může dojít k prodlení se splátkami úroků nebo ke ztrátě celé investované částky. Tento typ rizika je u státních dluhopisů obvykle nízký, avšak u korporátních dluhopisů (zejména od menších nebo finančně nestabilních firem) může být výrazně vyšší.
2. Úrokové riziko
Pokud úrokové sazby rostou, ceny dluhopisů na sekundárním trhu klesají. Naopak, pokud úrokové sazby klesají, ceny dluhopisů rostou. Tento faktor může ovlivnit výnos, který investor získá, pokud se rozhodne dluhopis předčasně prodat.
3. Inflační riziko
Inflační riziko je riziko, že inflace převýší výnos z investice do dluhopisů. Pokud inflace roste, reálná hodnota výnosu z dluhopisu klesá. Tento problém se týká především fixních dluhopisů, protože vyplácený kupón nemusí stačit na pokrytí ztrát způsobených inflací.
4. Likviditní riziko
Likviditní riziko se týká schopnosti prodat dluhopis na trhu. U některých typů dluhopisů, zejména u těch, které nejsou veřejně obchodované nebo mají nízký objem obchodování, může být obtížné je rychle prodat za odpovídající cenu. To platí například pro korunové dluhopisy menších českých firem, které nejsou dostupné na burze a obchodují se pouze v omezeném okruhu investorů.
5. Politické riziko
U státních dluhopisů se může vyskytnout i politické riziko. To je riziko, že změny v politickém prostředí, jako jsou změny vlády nebo politické nestability, mohou ovlivnit schopnost státu splácet své závazky. V krajních případech může dojít k defaultu (nesplácení dluhu) nebo k tomu, že stát změní podmínky dluhopisů, například prodloužením doby splatnosti nebo snížením výnosu.
6. Reinvestiční riziko
Reinvestiční riziko se týká situace, kdy dluhopis vyplácí kupóny, avšak investor nemůže tyto prostředky reinvestovat za stejnou nebo lepší úrokovou sazbu. Například pokud úrokové sazby klesnou, může být obtížné zhodnotit zpětně získané prostředky za stejných podmínek, což může negativně ovlivnit celkový výnos z investice.
I když jsou dluhopisy obecně považovány za bezpečné, je důležité si být vědom všech těchto rizik a pečlivě vybírat, do jakých dluhopisů investovat. Diversifikace portfolia a důkladná analýza každé investice mohou pomoci tato rizika minimalizovat a zvýšit šanci na stabilní výnosy.